Zvláštní zařízení

Stálá zvláštní zařízení, kterým je věnována tato sekce, měly vytvořit překážku, která by znesnadnila vpád nepřítele do republiky.
Jednotlivé typy zvláštního zařízení  se budovaly s ohledem na to, jakou komunikaci měly za úkol uzavřít.
Na lesních a polních cestách, které se často nepoužívaly bylo použito většinou rozorání cesty, vytvoření hlubokého příkopu, rozebrání mostků a nebo zabetonování kolejnic. Tyto kolejnice se zabetonovávaly v jedné, dvou a nebo tří řadách. Jako název těchto zařízení se používal dvouřadá nebo třířadá uzávěra.
Častěji využívané lesní a polní cesty byly opatřeny uzamykatelnými závorami, které byly v případě potřeby otevírány finanční stráží.
Na místních, okresních a státních silnicích, které musely v době míru zůstat průjezdné pro všechna vozidla, byla vybudována zařízení, která měla snížit rychlost před uzamykatelnou ocelovou závorou. Jednalo se o tzv. výhybné zídky, které svojí šířkou částečně uzavíraly komunikaci a tím přinutily vozidlo zpomalit, protože případně rychle jedoucí vozidlo by mohlo prorazit uzavřenou ocelovou závoru. Na těchto frekventovaných komunikacích byla závora obsluhována stále.
Ocelovou závoru vyráběla firma "Alfréd Ippen", Hradec Králové. Stavbu zvláštních zařízeních na komunikacích zajišťovaly okresní úřady na náklady majitelů pozemků, patrně místními stavebními firmami. Tyto firmy musely být samozřejmě státně spolehlivé.

 Návod na zaměření a vyhodnocení objektů "Zvláštního zařízení" v terénu - autor Oldřich Gregar

Podrobnější a velmi zajímavé informace o ocelové závoře "Ippen" a uzávěrách z kolejnic najdete zde