|
Lehké opevnění mělo za úkol zesílit linii těžkého opevnění
a v těch částech hranic kde se s těžkým opevněním nepočítalo nahradit. Do
září 1938 bylo postaveno přibližně 10 000 těchto "řopíků".
Lehké opevnění
vz. 36 byly stavebně jednoduché objekty, s jednou až třemi
nepancéřovanými střílnami pro čelní palbu a stavěly těsně na hranicích.
Nebyly vybaveny periskopy a ani ventilátory.
Lehké opevnění vz. 37 se
stavělo v souvislých pásmech ve dvou sledech a využívaly důsledně boční
palbu z pancéřovaných střílen. Podle důležitosti svého umístění byly objekty
ještě zesílené. Výzbroj tvořily lehké kulomety vz. 26 a těžké kulomety vz.
37. Měli periskopy na pozorování okolí objektu, ventilátor. Osádku tvořilo
podle typu objektu 2 - 7 mužů. Trasy většinou několika desítek objektů byly
rozděleny do několika stavebních úseků.
Podle počtu zbraní a úhlu střílen se LO vz. 37 dělilo na 5
základních typů:
Typ "A" - dvě boční střílny ( nejčastější typ LO ),
lišily se úhlem, který tvořily střílny A 120 - 220
Typ
"B" - jedna střílna pro čelní palbu a druhá pro
boční do palebné přehrady, lišily se úhlem, který tvořily střílny B 80 - 100
Typ "C" - jednostřílnové s čelní palbou pro vykrytí
hluchých prostorů v linii
Typ "D" - jednostřílnové pro boční palbu, stavěly se
ve dvojicích obráceně k sobě zdí bez střílen
Typ "E" - jednostřílnové pro postřelování předpolí čelní nebo kosou
palbou |
